14.4.2008
HYGIENA A ZNEČIŠTĚNÍ VODY
autor: ing.Petr Štěpán
Kryté
a nekryté
bazény, whirpooly nejsou potenciálním zdrojem zdravotního ohrožení,
pokud jsou jednotlivé části dobře navrženy a odborně provozovány.
Hlavním zdrojem znečištění jsou koupající se lidé, proto musí bazénová
technologie odpovídat jejich počtu. Navržená kapacita by neměla být
překračována. I když jsou hlavním zdrojem znečištění vody
návštěvníci, mají i další faktory svou nezanedbatelnou roli.
Venkovní bazény mohou být znečišťovány i prachem, zeminou, pískem,
trávou atd. A na konec nelze opomenout i teplotu vody. Čím je
voda teplejší, tím lépe a rychleji se množí některé bakterie
a
vodu kontaminují (whirpool)
1.Zdoje znečištění
Koupající znečišťují bazénovou vodu třemi způsoby:
1) nečistotami z povrchu lidského těla. Jde o celodenní znečištění těla před vstupem do bazénu. Tato situace nastane pokud se před vstupem do bazénu důkladně neumyjeme mýdlem a bez plavek.
2) kosmetikou. Tento případ je klasický u venkovních koupališť. Do vody se dostávají látky narušující funkci dezinfekčního činidla - parfémy, oleje, vlasové spreje, krémy. Tyto látky se též podílejí na vytváření navábného "mastného pruhu" na stěnách bazénu v úrovni hladiny.
3) tělovými tekutinami a pevnými látkami. Je to zejména moč, sliny, hleny, pot, šupinky kůže, fekální znečištění. Na způsobu tohoto znečištění se značnou měrou podílí provozovateli nenáviděné šortky, kraťasy apod., ve kterých se značná část návštěvníků chodí koupat. Tento typ "koupacího oděvu" protože plavky to jistě nejsou, je dle mého názoru zcela nevhodný do krytých a venkovních bazénů či vhirpoolů. Návštěvníci si neuvědomují nebo nechtějí pochopit, že používáním šortek škodí sami sobě i ostatním, neboť pro zajištění nezávadnosti vody je potřeba dávkovat více dezinfekčního činidla (chlóru). Tento typ "koupacího oděvu" je vhodný zcela jistě k moři, na rybník nebo řeku. Argumentace některých návštěvníků typu "mám velký penis a do plavek se mi nevejde" patří mezi ty úsměvné, ale na problému to nic nemění.
Znečištění může obsahovat i patogenní mikroorganismy způsobující vážná onemocnění
1) nečistotami z povrchu lidského těla. Jde o celodenní znečištění těla před vstupem do bazénu. Tato situace nastane pokud se před vstupem do bazénu důkladně neumyjeme mýdlem a bez plavek.
2) kosmetikou. Tento případ je klasický u venkovních koupališť. Do vody se dostávají látky narušující funkci dezinfekčního činidla - parfémy, oleje, vlasové spreje, krémy. Tyto látky se též podílejí na vytváření navábného "mastného pruhu" na stěnách bazénu v úrovni hladiny.
3) tělovými tekutinami a pevnými látkami. Je to zejména moč, sliny, hleny, pot, šupinky kůže, fekální znečištění. Na způsobu tohoto znečištění se značnou měrou podílí provozovateli nenáviděné šortky, kraťasy apod., ve kterých se značná část návštěvníků chodí koupat. Tento typ "koupacího oděvu" protože plavky to jistě nejsou, je dle mého názoru zcela nevhodný do krytých a venkovních bazénů či vhirpoolů. Návštěvníci si neuvědomují nebo nechtějí pochopit, že používáním šortek škodí sami sobě i ostatním, neboť pro zajištění nezávadnosti vody je potřeba dávkovat více dezinfekčního činidla (chlóru). Tento typ "koupacího oděvu" je vhodný zcela jistě k moři, na rybník nebo řeku. Argumentace některých návštěvníků typu "mám velký penis a do plavek se mi nevejde" patří mezi ty úsměvné, ale na problému to nic nemění.
Znečištění může obsahovat i patogenní mikroorganismy způsobující vážná onemocnění
2.Šíření nemocí a
způsob jejich přenosu
Mnohé mikroorganismy vyskytující se ve vodě jsou zcela
neškodné, ale
některé mohou způsobit závažná onemocnění. Proto je nutné dodržovat
hygienicé zásady, předpisy a platnou vyhlášku MZ č.135/2004.
Tato vyhláška se bohužel nevztahuje na rodinné bazény, přesto ale
doporučuji z ní alespoň při návrhu bazénu vycházet, aby se zabránilo
možným zdravotním komplikacím. Veřejné bazény, koupaliště a whirpooly
ji musí dodržovatbezpodmínečně. Ve všech bazénech, bez ohledu na
vyhlášku, je třeba dbát na základní hygienický standard v prostorách
šaten, sprch, toalet, bazénu. Minimálně 1x denně by měla být nádrž a
její okolí čištěno. Před vstupem do bazénu by se měli všichni důkladně
umýt bez plavek.
Faktory ovlivňující nárůst mikroorganismů:
V tabulce jsou uvedeny základní faktory ovlivňující zněčištění a množení mikroorganismů v bazénové vodě.
Faktory ovlivňující nárůst mikroorganismů:
V tabulce jsou uvedeny základní faktory ovlivňující zněčištění a množení mikroorganismů v bazénové vodě.
| faktory
ovlivňující nárůst mikroorganismů |
způsob
ovlivnění výsledné kvality vody |
protiopatření |
| teplá voda | podporuje rychlý nárůst
mokroorganismů a zvětšuje množství rozpuštěných látek |
udržovat teplotu po 30oC zvýšit dávku dezinfekčního činidla |
| nedostatečná dezinfekce | vede k nedostatečnému zabezpečení kvality vody |
zvýšit dávku
dezinfekčního činidla zlepšit hydrauliku nádrže |
| velká návštěvnost | přináší velkou koncentraci
tělových olejů a šupinek kůže, které mohou obsahovat infekční mikroorganismy |
zajistit dokonalou výměnu vody, důsledně dbát na mytí se před vstupem do bazénu. |
| vzduchová atrakce | dochází k velkému úbytku chloru | již v návrhu kapacity úpravny počítat s množstvím atrakcí |
| nedostatečná cirkulace | podporuje nárůst mikroorganického znečištění | přidat filrační zařízení a oběhové čerpadlo |
| stavební chyby | kapsy, dutiny pod obklady jsou
místem kde nedochází k výměně vody a mikroorganismy se zde nerušeně množí |
ohlídat si stavbu, hlídat slabá
místa jako je akumulační jímka, přelivné žlábky, boilery a rozvod TUV. |
3.Druhy infekcí a nemocí
Bakterie
Jedná se o jednobuněčné organismy mikroskopické velikosti. K jejich rozmnožování dochází dělěním na dvě identické buňky. Za normálních podmínek se rozmnožují každých 15-30 vteřin.
Důsledky jejich výskytu :
- nevyhovující zákal a barva vody
- riziko přenosu nemocí
- produxce toxinů (u Cyanobakterií)
- zvýšená spotřeba Cl2
Plísně
Ne tak závažnou, za to však častou, infekcí jsou plísně. V bazénové vodě se zpravidla vůbec nevyskytují, poněvadž na ně fatálně působí dezinfekční činidlo. Bývají však hojně ve sprchách, na bazénových ochozech, zoaletách a v šatnách. Důvodem je nedostatečná údržba (očista) a použití nevhodných materiálů - dřevěné rohože, molitany, které přispívají k jejich rozmnožování.
Nejrozšířenejší plísní je Tinea pedis. Vyhovuje jí vlhké prostředí a proto se usazuje mezi prsta nohou a na místech, která nejsou dostatečně vysušena. Odtud se pak dostává na dlažbu a dále se šíří. Prevencí je důkladná a častá dezinfekce všech zmíněných prostor a používání plážové obuvi.
Viry
Viry se v bazénech moc nešíří, pokud je zajištěna dokonalá údržba a sanitace. Patří sice k velmi nebezpečným mikroorganismům, naštěstí je však ničí běžně používaná dezinfekční činidla.
Jedná se o parazitické mikroorganismy žijící a rozmnožující se uvnitř živých buněk. V buňce žijí po dobu jejího života. Když buňka odumře, hledají jinou. Jsou až tisíckrát menší než bakterie. Náhodně je šíří vítr, voda, hmyz, zvířata, lidé apod.
Vlastnosti virů v bazénových vodách
- dlouhé přežívání ve vodním prostředí
- způsobuje onemocnění návštěvníků (hepatitida, chřipka)
- Cl2 na likvidaci některých nestačí
Řasy
řasy jsou jednobuněčnérostlinné mikroorganismy, kterým vyhovuje vodní prostředí s vyšší hodnotou pH. Pro jejich rozvoj je optimální prostředí se slunečním svitem, teplou vodou a vodou obsahující větší obsah CO2. Proto se nejvíce řas vyskytuje v jarním a letním období, kdy voda obsahuje mnoho potřebných živin. Důležitá je pro ně fotosyntéza, tj. konzumace CO2 a produkce O2, který se stává potravou pro většinu nažádoucích mikroorganismů ve vodě, které zpětně produkují CO2. Řasy a ostatní mikroorganismy se vyskytují současně a využívají jeden druhého ke svému růstu.
Řasy obsahují chlorofyl (zelené barvivo) a patří mezi nejvíce rozšířené organismy. Bazénové prostředí vyhovuje cca 46 druhům, přičemž nejvíce problémů působí řasy planktonu (povoucí řasy), dnové řasy, tvořící usazeniny, a řasy které vznikají ve spárách a pórech betonu. Co se týče zabarvení, vyskytují se řasy zelené, žlutohnědé a modrozelené.
Zelené řasy - vyskytují se jako plovoucí, někdy i jako ulpívající na stěnách. Bazénová voda se zakaluje do zelena, stává se nevábnou a nevhodnou ke koupání a postupně není vidět dno a stěny bazénu. Než dojde k úplnému osídlení řasou a zakalení vody, stěny bazénu a dno pokrývají kluzkým povlakem a voda se stává mlhavá a nejasná.Doprovodným jevem je vyšší potřeba dezinfekčního činidla. Tento druh řasy patří k nejrychleji se množícím typům, k jeho prudkému rozmnožení stačí 24 hodin.
Žlutohnědé řasy - objevují se jako žlutý práškový sediment na odlehlých místech bazénu, která jsou méně osvětlena denním světlem a kde voda prodí pomaleji. V porovnání se zelenými řasami se mnohem hůře odstraňují. Pokud dojde k jejich rozšíření, je zapotřebí použít vyšších dávek přípravků určených k jejich zničení.
Modrozelené řasy - vaskytují se ve spáráchdna a stěn bazénu. Zvláštností je způsob jejich růstu, kdy se jednotlivé vrstvy řas vzájemně překrývají. Tím jsou spodní vrstvy chráněny a jsou pak odolné proti běžným dávkám dezinfekce. Jejich likvidace je proto velmi obtížná. Často se vyskytují ve sprchových boxech a vanách, v místech silikonových spár. I když je jejich růst pomalý, odstraňují se velmi zdlouhavě..
Tyto 3 základní druhy zpravidla způsobují změnu chuti vody, zápach, zvýšený zákal, kluzký povlak stěn i dna bazénu. I když jsou nepřímo zodpovědné za nemoci či infekce, kvůli jejich přítomnosti dochází k větší spotřebě dezinfekčního činidla. Nárostové řasy (betnické sinice) tmavomodré barvy jsou podle posledních výzkumů též nebezpečné produkcí toxinů a alergenů.
Důsledky výskytu řas v bazénových vodách:
- zákal a změna barvy vody
- svědění pokožky návštěvníků
- zvýšená spotřeba Cl2
- zvýšené zanášení filtrů
- nežádoucí pach a chuť vody
- produkce toxinů a alergenů
Améba Naegleria fowleri
Améby se v přírodě běžně vyskytují. Jedná se o jednobuněčné mikroorganismy žijící a rozmnožující se ve vodách bohatých na živiny. Jsou relativně velké, dravé, průhledné a mění barvu v závislosti na potravě. Živí se bakteriemi, řasami, usazeninami apod. Šíří je náhodně vítr, voda, hmyz, zvířata i lidé. Jako velmi nebezpečný pro člověka byl shledán pouze druh s názvemNaegleria fowleri. Tento prvok se vyskytuje v půdě a teplých stagnujících vodách, jako jsou jezera, teplé prameny, nechlorované bazény, výtoky z praní fitrů apod. Infekce se nejvíce objevuje během teplých letních dnů, kdy teplota přesahuáje 26oC. Do lidského organismu se dostává při potápění a skákání do vody nosní dutinou, odkud pokračuje dále do mozku a míchy. Náchylnější k ní jsou zvláště mladí lidé. Způsobuje nemoc nazývanou amébová encefalitida. Hlavní příznaky onemocnění jsou bolest hlavy, horečka, nevolnost, zvracení, ztuhlý krk, zmatenost, ztráta rovnováhy, halucinace. Nakažení obvykle umírají během 7 až 10 dnů. (přímý přenos z člověka na člověka nebyl dosud zaznamenán).
Chránit se před tímto onemocněním lze důkladnou kontinuální dezinfekcí vody a okolního prostředí a správným provedením vnitřní stavební části bazénu (dno a stěny), aby nevznikaly místa (kaverny), kde by voda mohla stagnovat.
Mezi prevenci dále patří:
a) neskákat tzv. "kufr" do teplé nechlorované vody bez ucpání nosu
b) nekoupat se ve znečištěných teplých vodách¨
c) nepotápět se v teplé (víc jak 30oC) nechlorované vodě bazénu či rybníku
Střevní nemoci
Střevní nemoci jsou způsobeny různými mikroorganisy. Většina jich je usmrcena pomocí dezinfekčního činidla, které je obsaženo v bazénové vodě. Mezi mikroorganismy, které běžným nebo malým dávkám dezinfekce odolává, patří Cryptosporidium a Giardia. Symptomem onemocnění, jež způsobují, bývá obvykle vysoká horečka, nechuť k jídlu, zvracení, průjem. I přes dezinfekci můžou přetrvávat ve vodě několik měsíců. Běžná filtrace bývá neefektivní díky jejich mikroskopické velikosti. V případě jejich výskytu musí být zajištěno důkladnéošetření vody většími dávkami dezinfekčního činidla a prodloužením doby jeho působení. Bazén je nutno uzavřít a důkladně vydezinfikovat.
Přehled infekcí a nemocí vyskytujících se v bazénech a whirpoolech
Onemocnění kůže
Infekce uší, krku a očí
Dýchací problémy
Střevní
nemoci
home
Jedná se o jednobuněčné organismy mikroskopické velikosti. K jejich rozmnožování dochází dělěním na dvě identické buňky. Za normálních podmínek se rozmnožují každých 15-30 vteřin.
Důsledky jejich výskytu :
- nevyhovující zákal a barva vody
- riziko přenosu nemocí
- produxce toxinů (u Cyanobakterií)
- zvýšená spotřeba Cl2
Plísně
Ne tak závažnou, za to však častou, infekcí jsou plísně. V bazénové vodě se zpravidla vůbec nevyskytují, poněvadž na ně fatálně působí dezinfekční činidlo. Bývají však hojně ve sprchách, na bazénových ochozech, zoaletách a v šatnách. Důvodem je nedostatečná údržba (očista) a použití nevhodných materiálů - dřevěné rohože, molitany, které přispívají k jejich rozmnožování.
Nejrozšířenejší plísní je Tinea pedis. Vyhovuje jí vlhké prostředí a proto se usazuje mezi prsta nohou a na místech, která nejsou dostatečně vysušena. Odtud se pak dostává na dlažbu a dále se šíří. Prevencí je důkladná a častá dezinfekce všech zmíněných prostor a používání plážové obuvi.
Viry
Viry se v bazénech moc nešíří, pokud je zajištěna dokonalá údržba a sanitace. Patří sice k velmi nebezpečným mikroorganismům, naštěstí je však ničí běžně používaná dezinfekční činidla.
Jedná se o parazitické mikroorganismy žijící a rozmnožující se uvnitř živých buněk. V buňce žijí po dobu jejího života. Když buňka odumře, hledají jinou. Jsou až tisíckrát menší než bakterie. Náhodně je šíří vítr, voda, hmyz, zvířata, lidé apod.
Vlastnosti virů v bazénových vodách
- dlouhé přežívání ve vodním prostředí
- způsobuje onemocnění návštěvníků (hepatitida, chřipka)
- Cl2 na likvidaci některých nestačí
Řasy
řasy jsou jednobuněčnérostlinné mikroorganismy, kterým vyhovuje vodní prostředí s vyšší hodnotou pH. Pro jejich rozvoj je optimální prostředí se slunečním svitem, teplou vodou a vodou obsahující větší obsah CO2. Proto se nejvíce řas vyskytuje v jarním a letním období, kdy voda obsahuje mnoho potřebných živin. Důležitá je pro ně fotosyntéza, tj. konzumace CO2 a produkce O2, který se stává potravou pro většinu nažádoucích mikroorganismů ve vodě, které zpětně produkují CO2. Řasy a ostatní mikroorganismy se vyskytují současně a využívají jeden druhého ke svému růstu.
Řasy obsahují chlorofyl (zelené barvivo) a patří mezi nejvíce rozšířené organismy. Bazénové prostředí vyhovuje cca 46 druhům, přičemž nejvíce problémů působí řasy planktonu (povoucí řasy), dnové řasy, tvořící usazeniny, a řasy které vznikají ve spárách a pórech betonu. Co se týče zabarvení, vyskytují se řasy zelené, žlutohnědé a modrozelené.
Zelené řasy - vyskytují se jako plovoucí, někdy i jako ulpívající na stěnách. Bazénová voda se zakaluje do zelena, stává se nevábnou a nevhodnou ke koupání a postupně není vidět dno a stěny bazénu. Než dojde k úplnému osídlení řasou a zakalení vody, stěny bazénu a dno pokrývají kluzkým povlakem a voda se stává mlhavá a nejasná.Doprovodným jevem je vyšší potřeba dezinfekčního činidla. Tento druh řasy patří k nejrychleji se množícím typům, k jeho prudkému rozmnožení stačí 24 hodin.
Žlutohnědé řasy - objevují se jako žlutý práškový sediment na odlehlých místech bazénu, která jsou méně osvětlena denním světlem a kde voda prodí pomaleji. V porovnání se zelenými řasami se mnohem hůře odstraňují. Pokud dojde k jejich rozšíření, je zapotřebí použít vyšších dávek přípravků určených k jejich zničení.
Modrozelené řasy - vaskytují se ve spáráchdna a stěn bazénu. Zvláštností je způsob jejich růstu, kdy se jednotlivé vrstvy řas vzájemně překrývají. Tím jsou spodní vrstvy chráněny a jsou pak odolné proti běžným dávkám dezinfekce. Jejich likvidace je proto velmi obtížná. Často se vyskytují ve sprchových boxech a vanách, v místech silikonových spár. I když je jejich růst pomalý, odstraňují se velmi zdlouhavě..
Tyto 3 základní druhy zpravidla způsobují změnu chuti vody, zápach, zvýšený zákal, kluzký povlak stěn i dna bazénu. I když jsou nepřímo zodpovědné za nemoci či infekce, kvůli jejich přítomnosti dochází k větší spotřebě dezinfekčního činidla. Nárostové řasy (betnické sinice) tmavomodré barvy jsou podle posledních výzkumů též nebezpečné produkcí toxinů a alergenů.
Důsledky výskytu řas v bazénových vodách:
- zákal a změna barvy vody
- svědění pokožky návštěvníků
- zvýšená spotřeba Cl2
- zvýšené zanášení filtrů
- nežádoucí pach a chuť vody
- produkce toxinů a alergenů
Améba Naegleria fowleri
Améby se v přírodě běžně vyskytují. Jedná se o jednobuněčné mikroorganismy žijící a rozmnožující se ve vodách bohatých na živiny. Jsou relativně velké, dravé, průhledné a mění barvu v závislosti na potravě. Živí se bakteriemi, řasami, usazeninami apod. Šíří je náhodně vítr, voda, hmyz, zvířata i lidé. Jako velmi nebezpečný pro člověka byl shledán pouze druh s názvemNaegleria fowleri. Tento prvok se vyskytuje v půdě a teplých stagnujících vodách, jako jsou jezera, teplé prameny, nechlorované bazény, výtoky z praní fitrů apod. Infekce se nejvíce objevuje během teplých letních dnů, kdy teplota přesahuáje 26oC. Do lidského organismu se dostává při potápění a skákání do vody nosní dutinou, odkud pokračuje dále do mozku a míchy. Náchylnější k ní jsou zvláště mladí lidé. Způsobuje nemoc nazývanou amébová encefalitida. Hlavní příznaky onemocnění jsou bolest hlavy, horečka, nevolnost, zvracení, ztuhlý krk, zmatenost, ztráta rovnováhy, halucinace. Nakažení obvykle umírají během 7 až 10 dnů. (přímý přenos z člověka na člověka nebyl dosud zaznamenán).
Chránit se před tímto onemocněním lze důkladnou kontinuální dezinfekcí vody a okolního prostředí a správným provedením vnitřní stavební části bazénu (dno a stěny), aby nevznikaly místa (kaverny), kde by voda mohla stagnovat.
Mezi prevenci dále patří:
a) neskákat tzv. "kufr" do teplé nechlorované vody bez ucpání nosu
b) nekoupat se ve znečištěných teplých vodách¨
c) nepotápět se v teplé (víc jak 30oC) nechlorované vodě bazénu či rybníku
Střevní nemoci
Střevní nemoci jsou způsobeny různými mikroorganisy. Většina jich je usmrcena pomocí dezinfekčního činidla, které je obsaženo v bazénové vodě. Mezi mikroorganismy, které běžným nebo malým dávkám dezinfekce odolává, patří Cryptosporidium a Giardia. Symptomem onemocnění, jež způsobují, bývá obvykle vysoká horečka, nechuť k jídlu, zvracení, průjem. I přes dezinfekci můžou přetrvávat ve vodě několik měsíců. Běžná filtrace bývá neefektivní díky jejich mikroskopické velikosti. V případě jejich výskytu musí být zajištěno důkladnéošetření vody většími dávkami dezinfekčního činidla a prodloužením doby jeho působení. Bazén je nutno uzavřít a důkladně vydezinfikovat.
Přehled infekcí a nemocí vyskytujících se v bazénech a whirpoolech
| Druhy
nemocí |
Místo nákazy | Původce nemoci | Charakteristika | Symptomy |
| Vyrážka | z kůže z vody |
Pseudomonas folliculitis |
inkubační d. 8-48h. zmizí po 3-7 dnech |
vyrážka, vypadá jako neštovice |
| Plísně | z kůže z podlahy |
plísně, kvasinky | drží se ve vlhku -WC sauna, WC,sprchy |
svědění, škrábání, popraskaná kůže |
| Opar | z povrchu bazénu | vir Herpes simplex | nepřenáší se vodou ale zůstává na stěnách bazénu a teplých míst. k sezení |
léze na těle, zasaženy genitálie |
| Zánět | z oděrky na těle a z vody |
Stafylokoky, Streptokoky |
nejvíce rozšířené u bazénů s hrubým povrchem, výskyt v teplé vodě |
puchýřnatý zánět kůže, bradavice |
| Ušní infekce | vodní prostředí, vzduch |
Pseudomonas aeruginosa |
zánět vnějšího ušního zvukovodu |
svědění, otok, výtok z uší, bolest na dotek |
| Infekce očí |
vodní prostředí, vzduch | Pseudomonas aeruginosa a ostatní stafylokoky |
inkubační doba 12 hodin až 12 dní po expozici |
zánět spojivek, zarudlé oči, slepená víčka, výtok z uší |
| Infekce v krku |
voda, vzduch | Streptokoky | inkubační doba24hod až 3 dny |
zánět mandlí, pálení a škrábání v krku, teplota |
| Legioneloza | stagnující voda,
whirpooly, masažní vany, ventilace |
Legionella pneumophila |
inkubační doba 2 až 10 dnů po expozici, přenáší se hlavně vzduchem, a aerosolem |
horečka, třesavka,
malátnost, bolest hlavy, napadá plíce a ledviny |
| Pontiacká horečka |
stagnující voda, whirpooly, masažní vany, ventilace |
Legionella pneumophila |
stejné jako předchozí, forma a průběh mírnější, snadnější léčba |
horečka, třesavka, malátnost,
bolest hlavy |
| Myko- bakterioza |
stagnující voda, whirpooly, masažní vany, ventilace |
Mycobacterium tuberculosis |
virové onemocnění napadající plíce, ledviny, kůži. Dlouhodobě přežívají v org.v latentním stavu |
únava,velké pocení zvýšená teplota úbytek na váze |
| Giardioza | Ve vodě, malé děti |
Cryptosporidia, Giardia lamblia, přenos polknutím kontaminované vody |
výskyt během 5-50 dnů po expozici | průjem, horečka, střevní křeče, nechutenství |
| Meningo- encefalitida |
půda, teplá stagnující voda, prací voda z fitrů |
Améba Neagleria fowleri | do těla se dostává nosem,odtud putuje do mozku. Nákaza většinou vede ke smrti |
bolesti hlavy, vysoká horečka, nevolnost, a zvracení, ztráta rovnováhy |
| Hepatitida B,C | tělní tekutiny savců | Hepadnavirus | inkubační doba týdny až měsíce po expozici, průměrně 90dnů |
teplota,mírná chřipka,
tmavá moč |
home
Kontakt:
ing. Petr Štěpán
Servis, údržba, čištění bazénů,
koupališť, saun a whirpoolů.
Kladno
IČ 714 75 494
www.bazeny-servis.czinfo@bazeny-servis.cz tel. 737 358 770
ing. Petr Štěpán
Servis, údržba, čištění bazénů,
koupališť, saun a whirpoolů.
Kladno
IČ 714 75 494
www.bazeny-servis.czinfo@bazeny-servis.cz tel. 737 358 770
Použitá literatura:
Stavba a provoz bazénů
Ing.Bohumil Šťastný
stastny@fsv.cvut.cz
Sborník přednášek
Ing.Bohumil Šťastný
stastny@fsv.cvut.cz
legionella pneumophila
listeria monocytogenes
escherichia coli
mycobacterium tuberculosis
pseudomonas aeruginosa
staphylococcus aureus
virus hepatite c
řasy
zelená
hnědá
Copyright © 2007